Česky 
English 
Český sklářský průmysl patří k odvětvím s nejvyšší mírou automatizace. Do sklářských linek se v posledních letech začínají zapojovat také roboty. U výroby užitkového skla je však daní za vysokou míru automatizace užší sortiment a menší schopnost reakce na požadavky zákazníků, zaznělo na letošním sedmém ročníku Sklářského svítání, které v Jablonci nad Nisou pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Českému sklářství se daří. Za posledních pět let se tržby sklářských firem zvedly o 20 procent na loňských 45,26 miliardy korun. Firmy investují do modernizace výroby a do výrobků s vyšší přidanou hodnotou. „České sklářství má obrovskou tradici. V tomto oboru panuje ve světě velmi tvrdá konkurence, které se české firmy snaží čelit kvalitou, inovacemi, designem a originalitou výrobků,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Jediný výrobce plochého skla v Česku AGC Flat Glass Czech už v roce 2014 investoval 1 miliardu korun do instalace nejmodernější sklářské technologie na světě. Letos v teplickém závodě AGC Processing Teplice v první fázi modernizace výroby utratí 155 milionů korun za pořízení nové kalící pece a dalšího zařízení pro následné zpracování skel. „Za posledních pět let jsou hlavní inovace ve fasádních sklech. Od zeleného odstínu jdeme k šedému a modrému, což vychází z aktuálních trendů v architektuře,“ říká Petra Takáčová, marketingová manažerka pro střední Evropu v AGC Flat Glass Czech.
Nejvíce automatizovanou průmyslovou výrobou je produkce skleněných obalů. „Lidská ruka se našeho výrobku dotkne prakticky až při jeho použití. Přesto se zabýváme robotizací dalších výrobních činností. V závodě v Kyjově jsme například nasadili mazacího robota,“ uvádí Milan Kucharčík, člen představenstva české dvojky ve výrobě obalového skla Vetropack Moravia Glass. Robot nahradil strojníka, který promazával formy na lahve. Nyní ve Vetropacku řeší robotizaci a digitalizaci administrativních prací a procesů. „Ve výrobě nám digitalizace pomůže snížit závislost na lidských operátorech strojů. Pracujeme také s počítačovými modely. Umíme nasimulovat jakýkoliv proces ve výrobě lahví a skla. Čím složitější výrobek, tím důležitější je dobrá simulace,“ dodává Kucharčík.
Různá míra automatizace se uplatňuje ve výrobě takzvaného domácenského užitkového skla. „Automatizace skoro celého výrobního procesu znamená relativně úzký sortiment. Tito výrobci ale mohou konkurovat vysokou produktivitou a nízkou cenou,“ tvrdí Jaroslav Seifrt, předseda představenstva největšího výrobce olovnatého křišťálu v Česku Crystal Bohemia. Pro Crystal Bohemia je ovšem klíčové zachovat si velkou míru flexibility výroby. „Jeden den děláme skleničky, druhý den vázy a třetí třeba svícny. I když existuje prostor pro určitou míru automatizace, pořád budeme mít vyšší podíl ruční práce, abychom mohli výrobu pružně přizpůsobovat potřebám zákazníků. Za tuto flexibilitu budou muset zákazníci zaplatit,“ dodává Seifrt.
Skupina Preciosa letos vyčlenila do samostatné firmy výrobu skleněných zátek Vinolok, které nahrazují korkové a plastové zátky v lahvích od vína nebo destilátů. Jde o typický výrobek s vyšší přidanou hodnotou. „Je to nejen technický, ale také designový uzávěr. Od roku 2011, kdy jsme koupili licenci na jeho výrobu, jsme produkci zvedli na pětinásobek,“ říká Aleš Urbánek, ředitel společnosti Vinolok. Do pěti let firma plánuje růst tržeb na více než dvojnásobek loňských čísel. „V naší výrobě využíváme poměrně vysoký stupeň automatizace. Zátky během výroby také třikrát kontrolují digitální a optické systémy. Teď pracujeme na automatizaci první kontroly na konci hutní výroby,“ dodává Urbánek.
Na specializovanou výrobu vsadil rovněž výrobce optických elementů pro osvětlovací aplikace EcoGlass. Jeho skleněné čočky a díly se uplatní v navigačních systémech letišť, ve světlometech luxusních automobilů nebo v koncentračních solárních elektrárnách. „Do budoucna je jedním z trendů výroba mikrooptiky a vytváření mikrostruktur na skleněných čočkách. V automobilovém průmyslu se budou prosazovat stále více. Je to otázka pěti až deseti let,“ vysvětluje Jan Krutský, projektový manažer v EcoGlass. Zvyšují se také požadavky zákazníků na přesnost. Tam, kde dříve stačila přesnost na desetinu milimetru, se nyní vyžaduje odchylka v řádu setin milimetru.
Nejvýznamnějším oborem českého sklářství je výroba plochého skla, která se na celkových tržbách odvětví loni podílela 44 procenty. Druhým největším sektorem je výroba skleněných vláken s podílem 18 procent. Užitkové sklo se na celkovém obratu podílelo z 12 procent a obalové sklo z 9 procent, vyplývá z výroční zprávy sklářského a keramického průmyslu. Tu každoročně vydává Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, která je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR.
V Česku nyní působí 108 sklářských firem s více než padesáti zaměstnanci. Ve sklářství pracuje necelých 20 tisíc lidí. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírají zaměstnanci ve výrobě plochého skla, kteří si loni vydělali v průměru 35 394 korun měsíčně. Nad mzdovým mediánem České republiky se pohybují mzdy také ve výrobě skleněných vláken a obalového skla.
