Energetická náročnost

Jak již bylo řečeno, sklářský průmysl patří k energeticky náročným odvětvím. V současnosti nemůžeme očekávat žádný průlom v inovacích ve sklářském průmyslu. Sklo se taví při velmi vysokých teplotách a technologie výroby a suroviny pro výrobu nelze nahradit.

Některé výrobky ze skla však mají takové vlastnosti, které mohou v navazujících odvětvích průmyslu snížit spotřebu energie a s tím související objem emisí CO2. Mohou tak významně přispět k cíli v Evropské unii snížit spotřebu energie o 20% do roku 2020.

Vliv energeticky výkonných skel na snižování emisí CO2

Cca 40 % energie v Evropské unii je spotřebováno v budovách.

Budovy z hlediska požadovaných parametrů zasklení se dělí na komerční budovy (kancelářské budovy, nákupní centra, hotely atd.) a rezidenční budovy (bytové domy, rodinné domky, atd.). Pro úsporu energie v komerčních budovách existují dva typy skel. Protisluneční skla, která snižují spotřebu energie na klimatizaci hlavně v letním období a izolační trojskla, která minimalizují tepelné ztráty v topném období. Pro úsporu energie v rezidenčních budovách používat izolační dvojskla či trojskla. Izolační trojskla minimalizují tepelné ztráty v topném období. U nízkoenergetických a pasivních domů maximalizují tepelné zisky od slunce (přírodní zdroje energie)

Z předcházejícího textu vyplývá, že existují dva požadavky na použití skel v budovách, tzv. skla: 
"Low-E" skla (nízkoemisivní), která snižují energetickou spotřebu v budovách (hlavně vytápění). Emisivita představuje schopnost povrchu skla odrážet teplo. 
"Solar Control" skla (protisluneční), která omezují nutnost používání klimatizačních jednotek. Protisluneční skla propustí světlo do interiéru, ale odrazí podstatnou část tepelné složky slunečního záření.

Největším výrobcem plochého skla a jeho aplikací je společnost AGC Flat Glass Czech, a.s., člen AGC Group. Společnost je členem sdružení výrobců plochého skla - Glass for Europe. Toto sdružení si nechalo zpracovat studii k přínosům úspor energie k oběma typům skel u holandského technicko-výzkumného institutu TNO.

"Low-E" skla

Na následujících obrázcích je graficky znázorněna funkce izolačního dvojskla a izolačního trojskla s nízkoemisivním sklem.

 

V následujícím grafu je znázorněno zlepšení tepelně izolačních vlastností zasklení.

Studie k přínosům úspor energie a snížení emisí CO2 technicko-výzkumného institutu TNO používání nízkoemisivního Low-E" skla zpracovaná za EU 27, vycházela zde dvou předpokladů:

• zasklení použité ve stávajících budovách nebo předpokládaný typ zasklení v budovách postavených v letech 2008 - 2020
• použití vysoce výkonných nízkoemisivních izolačních dvoj - či trojskel (výměna stávajícího zasklení a nová výstavba).

Za těchto předpokladů jsou možné roční úspory energie a snížení emisí CO2 v EU 27 do roku 2020 následující:

• kdyby ve všech evropských budovách byla použita nízkoemisivní izolační dvojskla mohla by EU ušetřit až 90 mil.t emisí CO2 ročně do roku 2020,to odpovídá 21 milionům tun topného oleje nebo množství energie, které by spotřebovalo 19 miliónů obyvatel
• pokud by se v nových budovách použila nízkoemisivní izolační trojskla a ve stávajících budovách izolační dvojskla, EU by mohla ušetřit až 97 mil.t. emisí CO2 ročně do roku 2020, tj. 1/3 z celkového množství emisí, které se EU zavázala snížit při provozu budov.95 % těchto úspor je tvořeno výměnou zasklení ve stávajících budovách.

Úspory energie by byly v EU ročně 975 235 TJ, což odpovídá snížení o 96,613 mil.t emisí CO2. 
V České republice by mohly úspory energie ročně dosáhnout 26 978 TJ, což odpovídá snížení o 2,698 mil.t emisí CO2.

"Solar Control" skla

Protisluneční skla propustí světlo do interiéru, ale odrazí podstatnou část tepelné složky slunečního záření.

Na obrázku je graficky znázorněna funkce protislunečního skla.

Studie k přínosům úspor energie a snížení emisí CO2 technicko-výzkumného institutu TNO používání protislunečních skel zpracovaná za EU 27, vycházela z následujících předpokladů:

• v nových budovách budou použita protisluneční skla ve všech klimatizovaných budovách
• ve stávajících budovách bude vyměněno staré zasklení za nové s protislunečními skly, a to ve všech klimatizovaných budovách možné roční úspory do roku 2020 jsou předpokládány ve výši 16 mil.t emisí CO2 ročně do roku 2020,tj. asi 5 % z celkového množství emisí, které se EU zavázala snížit při provozu budov.
• za předpokladů uvedených v předcházejících dvou bodech a dále za předpokladu rostoucího využití klimatizačních jednotek, až na úroveň běžnou v USA budovách možné roční úspory do roku 2020 jsou předpokládány ve výši 86 mil.t emisí CO2 ročně do roku 2020, tj. asi 25 % z celkového množství emisí, které se EU zavázala snížit při provozu budov.

Použitím protislunečních skel může EU ušetřit 15 až 86 mil.t emisí CO2 ročně do roku 2020. Největší potenciál je v jižních státech. 86 mil.t emisí CO2 odpovídají úspory energie 1 170 785 TJ. V České republice by se snížil objem emisí CO2 o 1,470 mil.t a úspory energie by byly 15 669 TJ.

Skleněná vlákna

Tepelné izolace

Tepelné izolace ve formě desek nebo rohoží ze skleněných vláken přináší značné energetické úspory. Výrobky se používají v obytných, občanských, průmyslových a zemědělských staveb a technických zařízení.

Jediným českým výrobcem, který se zabývá výrobou tepelných a zvukových izolací ze skleněných vláken ve formě rohoží a desek (obchodní značka ROTAFLEX Super®) je společnost Union Lesní Brána, a.s., Dubí u Teplic.

Na následujícím příkladě uvádíme možnosti úspory tepla v rodinném domku. 
Spotřeba energie na vytápění v rodinném domku je 50 až 67 GJ/rok (13 842 až 18 456 KWh/rok). V následující tabulce jsou uvedeny tepelné ztráty při vytápění rodinného domku a úspory při jeho vhodném zateplení.

únik tepla v rodinném domku	snížení úniku tepla po zateplení o:
okna a vnější dveře	30 - 35 %	x
obvodové stěny	25 - 35 % ( i více )	15 - 30 %
stropy a střechy	10 - 15 %	až o 10 %
podlahy	5 - 15 %	cca 6 %

Na vytápění objektu lze ročně přibližně ušetřit 6 - 12 GJ.

Mřížkové tkaniny

Mřížkové tkaniny vyrábí společnost Saint-Gobain Vertex, s.r.o.

Mřížkové tkaniny jsou vyráběny ze sklovláknitých přízí nebo rovingů. Speciální druhy povrchových úprav tkanin umožňují jejich široké uplatnění v celé řadě různých aplikacím, převážně pak ve stavebnictví. Vnější teplotní změny spojené se smršťováním omítek a pohybem izolačních desek systému zateplování patří mezi potenciální příčiny vzniku trhlin a prasklin v povrchu omítek. V certifikovaných vnějších kontaktních systémech se proto používá jako výztužného prvku skleněný mřížkových tkanin, které zabezpečují díky svým mechanickým vlastnostem požadovanou pevnost a stabilitu celého systému. budov.