Tiskové zprávy

Německé zlevnění elektřiny zásadně ohrožuje konkurenceschopnost českého sklářského a keramického průmyslu. Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP ČR) upozorňuje, že rozhodnutí vlády Spolkové republiky Německo výrazně snížit cenu elektřiny pro domácí energeticky náročný průmysl vytváří vážnou konkurenční nerovnováhu pro české výrobce skla a keramiky. Tím je bezprostředně ohrožen sektor, jež zaměstnává více než 20 tisíc lidí, převážně v socioekonomicky znevýhodněných regionech, a vytváří tržby v hodnotě téměř 60 miliard korun ročně.

Glass Alliance Europe vyzývá Evropskou komisi, aby ve změnách pravidel státní podpory pro systém EU ETS zahrnula všechny podsektory sklářství mezi příjemce kompenzace nepřímých nákladů (ICC). Podle dopisu adresovaného předsedkyni Komise Ursule von der Leyen se současná situace vyznačuje prudkým růstem cen elektřiny a emisních povolenek, který výrazně zvyšuje provozní náklady výrobců skla napříč Evropou.

Představenstvo Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP ČR) zvolilo nového prezidenta. Stal se jím Ing. Jan Hadraba, dlouholetý manažer společnosti AGC Flat Glass Czech a.s., jednoho z nejvýznamnějších výrobců plochého skla v Evropě.

V závěru září proběhlo tradiční XI. Setkání sklářů a keramiků, které každoročně pořádá Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Akce se uskutečnila v Humpolci, Světlé nad Sázavou a Kácově a přilákala přes 160 zástupců firem, odborných institucí, státní správy, obchodních partnerů i médií.

Na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu se pod záštitou ministra Lukáše Vlčka 20. března 2025 uskutečnil historicky první ročník odborné konference věnované sklářskému a keramickému průmyslu a řemeslu. Organizátorem byla Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP ČR), která na akci přivedla více než stovku vrcholových představitelů firem, odborníků, zástupců veřejných institucí i škol, aby společně řešili aktuální výzvy i budoucí směřování odvětví.

Energeticky náročný průmysl volá po realistickém Národním klimaticko-energetickém plánu. V červnu letošního roku vláda odložila schválení strategických dokumentů, které mají nasměrovat energetickou a klimatickou politiku našeho státu na dalších 25 let. Jedním z těchto dokumentů je i Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Zástupci ocelářů, chemiků, slévačů, kovářů, keramiků, sklářů a výrobců stavebních hmot vydali k tomuto plánu vyjádření a upozorňují na jeho úskalí.

Globální hospodářský růst je nadále limitován restriktivní měnovou politikou a zvýšenou geopolitickou nestabilitou. Mezinárodní obchod brzdí logistické problémy dané probíhajícími ozbrojenými konflikty a s tím spojené prodlužování dodavatelských lhůt. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný. Pro vývoj sklářského a keramického průmyslu jsou výše uvedené skutečnosti významnou zprávou, která přináší nejistotu do dalších měsíců. 

PRO SKLÁŘSKÝ A KERAMICKÝ PRŮMYSL JE ZÁSADNÍ UDRŽENÍ KONKURENCESCHNOPNOSTI ODVĚTVÍ NEJEN V EVROPĚ

Dne 12. července 2024 se na Ministerstvu průmyslu a obchodu konalo zahajovací zasedání Pracovní skupiny na vysoké úrovni pro sklářský a keramický průmysl. Jednání bylo zorganizováno Ministerstvem průmyslu a obchodu společně s Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP ČR). Samotné jednání zahájil a vedl Ing. Eduard Muřický, vrchní ředitel sekce hospodářství společně s Ing. Petrem Mazzolinim, prezidentem asociace.

Glass Alliance Europe zveřejnilo společné stanovisko Aliance energeticky náročných průmyslových odvětví.  Transformace evropských energeticky náročných průmyslových odvětví do roku 2040 naléhavě vyžaduje v současnosti chybějící předpoklady umožňující přechod. Ambiciózní cíl EU v oblasti klimatu do roku 2040 znamená hluboké přetvoření energeticky náročných průmyslových odvětví, která jsou základy evropské výrobní páteře a jejích hodnotových řetězců. Tento bezprecedentní cíl je vzdálen méně než dvě desetiletí.

Praha, 14. února 2024 - Zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu upozorňují, že ČR by neměla podpořit Evropskou komisí navržený klimatický cíl snížit emise o 90 % do roku 2040. Návrh vychází z nerealistických předpokladů a zcela opomíjí skutečnost, že Evropská unie ani jednotlivé členské státy zatím nevytvořily podmínky nezbytné pro masivní investice do zelené transformace průmyslu v jednotlivých zemích.