Česky 
English 
V době rostoucích nákladů, proměny globálních trhů a sílícího regulatorního tlaku se v Praze sešli klíčoví představitelé českého sklářského a keramického průmyslu, aby společně pojmenovali budoucnost jednoho z tradičních, ale zároveň strategických odvětví české ekonomiky. Druhý ročník konference Rozvoj sklářského a keramického průmyslu a řemesla v ČR potvrdil, že české sklo a keramika mají i přes aktuální výzvy potenciál zůstat silným a konkurenceschopným sektorem.
Konference, kterou uspořádala Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, proběhla pod záštitou Karla Havlíčka, 1. místopředsedy vlády ČR a ministra průmyslu a obchodu, který se jí osobně zúčastnil a vystoupil. Setkání znovu propojilo na jednom místě zástupce průmyslu, státní správy, škol i výzkumu a vytvořilo prostor pro otevřenou diskusi o dalším směřování odvětví.
„České sklářství a keramika dlouhodobě patří mezi pilíře průmyslu s vysokou přidanou hodnotou, silným exportním zaměřením a významnou regionální zaměstnaností. Jsme odvětvím, které stojí na kombinaci historické tradice, technologické vyspělosti a unikátního designu – a právě tato kombinace nám umožňuje obstát i v náročném mezinárodním prostředí. Zároveň ale čelíme bezprecedentnímu tlaku, zejména v oblasti cen energií, regulatorních požadavků a globální konkurence, což se v posledních letech promítá do omezování výroby i odkládání investic,“ uvedl prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Jan Hadraba.
Silným tématem konference bylo potvrzení, že sklo a keramika nejsou pouze tradiční materiály, ale naopak klíčové materiály pro moderní průmysl a technologie. Jejich unikátní vlastnosti – od optických a mechanických parametrů až po širokou variabilitu využití – je předurčují pro uplatnění v oblastech, jako je stavebnictví, energetika, zdravotnictví nebo moderní design. Diskuse zároveň ukázala, že jednou z výzev do budoucna je změna vnímání těchto oborů ve společnosti, které často neodpovídá jejich skutečné technologické úrovni a inovačnímu potenciálu.
Vedle technologických a tržních témat zazněla s mimořádnou naléhavostí také otázka lidských zdrojů. Odvětví stojí před zásadní generační obměnou a v příštích letech může přijít o významnou část své pracovní síly. To klade zvýšené nároky na spolupráci se školami, podporu technického vzdělávání i posilování atraktivity oboru pro mladou generaci. Jak se během diskuse opakovaně ukázalo, bez lidí nebude možné udržet současnou úroveň výroby ani dále rozvíjet inovační potenciál odvětví.
Napříč celým programem se prolínalo jedno společné sdělení: budoucnost českého sklářství a keramiky není otázkou jednotlivých firem, ale výsledkem koordinovaného postupu mezi průmyslem, státem a vzdělávací sférou. Právě konference na Ministerstvu průmyslu a obchodu ukázala, že takový dialog má smysl a že existuje společná vůle hledat řešení, která umožní odvětví nejen překonat současné výzvy, ale i dále posilovat jeho pozici v Evropě i ve světě.
České sklo a keramika tak zůstávají symbolem spojení tradice a inovace. Pokud se podaří vytvořit stabilní a předvídatelné podmínky pro jejich další rozvoj, mají všechny předpoklady stát se jedním z klíčových pilířů moderní průmyslové ekonomiky České republiky.
